|
| |
|
|
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech
Nováková, Zuzana ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech Práce se zabývá kulturní politikou komunistického režimu v 50. a 60. letech 20. století ve vztahu k veřejným knihovnám. Na základě archivních materiálů je hlavní pozornost věnována situaci na Ostravsku. Kulturní politika se ubírala dvěma směry - jednak cestou represí, kdy prostřednictvím cenzury tiskovin, očisty knihovních fondů a perzekuce oponentů byl občanům zamezen přístup k myšlenkám a dílům, které režim považoval za nežádoucí, škodlivé. Na uprázdněné místo po těchto autorech a knihách pak byly dosazovány prorežimní publikace, psané v duchu socialistického realismu. Veřejné knihovny využívaly celou řadu forem, jak k této nové literatuře přivést čtenáře a jak z nich vychovat loajální a uvědomělé budovatele socialismu - besedy a čtenářské konference, literární soutěže a ankety, Fučíkův odznak, Měsíc knihy a další. Pozornost je také věnována akcím, kterými knihovny podporovaly politiku strany a vlády, jako byly např. oslavy stranických výročí, nábory do hornictví, ateistická výchova čtenářů apod.
|
|
|
Režimní kampaň proti chartě 77 na stránkách Rudého práva
Kosina, Aleš ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
"Režimní kampaň proti Chartě 77 na stránkách Rudého práva" je název diplomové práce a zároveň i definice výzkumného záměru. Ten je zpracován kvalitativní obsahovou analýzou zmíněného média. Diplomová práce se skládá ze tří stěžejních částí, a to metodologie, historické (teoretické) a analytické. Teoretická část popisuje historické události klíčové pro pochopení role Charty 77 v rámci normalizačního režimu v komunistickém Československu, počínaje pražským jarem a konče událostmi vedoucími k Sametové revoluci. V kontextu vzniku dalších opozičních hnutí a forem odporu jsou zde také nastíněny praktiky normalizačního režimu reagující na aktivity opozice. Ústředním bodem teoretické části je vznik Charty 77, její činnost a aktivity. Nedílnou součástí je také objasnění funkce médií v komunistickém Československu a role Rudého práva. Jádrem práce je analytická část. Tu tvoří obsahová analýza Rudého práva z prvního čtvrtletí roku 1977. Jednotkou analýzy jsou potom jednotlivé články týkající se Charty 77 a chartistů. Analytická část je rozdělena na tři díly. V každém jednotlivém dílu je pak pomocí kvalitativní obsahové analýzy zpracována jedna ze tří stanovených výzkumných otázek. První díl podrobně popisuje ideologickou odpověď režimu na Chartu 77 zformulovanou v článku Ztroskotanci a samozvanci. Ve druhé...
|
|
|
Československá škola a její učitel v letech 1948- 1989
Mošanská, Barbora ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Práce je historického charakteru. Metodologicky se opírá o historicko srovnávací analýzu, analýzu pramenů a metody orální historie. Diplomová práce se zabývá studiem běžného života učitelů na základních školách v letech 1948-1989 v Československu. Využije studia a analýzy textů vycházejících z legislativních zdrojů, charakteristiky školní učitelské každodennosti v odborných i učitelských časopisech a v další odborné literatuře. Práce využívá také vzpomínek pamětníků, kteří dobu mezi léty 1948-1989 bezprostředně zažili a v této době v základních školách působili. Vzpomínky budou konfrontovány s fakty získanými studiem tištěných pramenů. Diplomová práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části se práce zabývá historickým kontextem doby, popisuje samotnou školu a učitele ve škole v době socialismu. Jak to na školách chodilo a co bylo učitelovým úkolem. Teoretická část popisuje například školské zákony, komunistickou výchovu, školní řád, učební osnovy. V praktické části pak práce využívá k rozhovoru s učiteli - pamětníky orální metodu. Chce zjistit názory, postoje a zkušenosti učitelů. Dále se zabývá srovnáváním faktů získaných z odborné literatury a bezprostředních zkušeností učitelů. Zda se fakta a zkušenosti učitelů shodují. KLÍČOVÁ SLOVA škola, učitel-pamětník,...
|
|
| |
|
|
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech
Nováková, Zuzana ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech Práce se zabývá kulturní politikou komunistického režimu v 50. a 60. letech 20. století ve vztahu k veřejným knihovnám. Na základě archivních materiálů je hlavní pozornost věnována situaci na Ostravsku. Kulturní politika se ubírala dvěma směry - jednak cestou represí, kdy prostřednictvím cenzury tiskovin, očisty knihovních fondů a perzekuce oponentů byl občanům zamezen přístup k myšlenkám a dílům, které režim považoval za nežádoucí, škodlivé. Na uprázdněné místo po těchto autorech a knihách pak byly dosazovány prorežimní publikace, psané v duchu socialistického realismu. Veřejné knihovny využívaly celou řadu forem, jak k této nové literatuře přivést čtenáře a jak z nich vychovat loajální a uvědomělé budovatele socialismu - besedy a čtenářské konference, literární soutěže a ankety, Fučíkův odznak, Měsíc knihy a další. Pozornost je také věnována akcím, kterými knihovny podporovaly politiku strany a vlády, jako byly např. oslavy stranických výročí, nábory do hornictví, ateistická výchova čtenářů apod.
|
|
|
Emigrace z komunistického Československa a Češi v Dánsku
Kleinová, Nikola ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Tato práce se věnuje tématu emigrace z Československa během komunistické nadvlády v letech 1948-1989. Jejím cílem je interpretovat fenomén emigrace a exilu v dobových souvislostech a na tomto pozadí prezentovat orálně-historický výzkum mezi československým emigranty v Dánsku, které nepatřilo mezi zrovna běžné cíle československé emigrace. K odchodu do emigrace mohou vést v různých dobách rozdílné příčiny, čímž se také emigrace podstatně odlišuje od exilu. Tato práce se soustředí na jedinečné motivy a souvislosti odchodu každého z narátorů, stejně tak jako na konkrétní průběh emigrace i její vliv na postoje narátorů k rodné zemi.
|
host ::
RSS.